historie

22 klíčových okamžiků fakulty

  1. 1954 – Toho roku jsme vznikli jako Vyšší škola pedagogická a do prvního ročníku přijali 50 posluchačů. Tehdy ještě o fakultě nebo dokonce univerzitě nemohla být řeč, ale už jsme to byli my. Připravovali jsme učitele. V čele tehdy stál prof. dr. Vladimír Hanák.
  2. 1959 – O pět let později jsme se změnili v pedagogický institut, ale naše poslání zůstalo beze změny. Tehdy už několik let stál u kormidla prof. dr. František Malíř. Do tohoto roku naše brány s diplomem absolventa opustilo přes 600 posluchačů. To je slušný výkon, co říkáte?
  3. 1961 – Přesídlili jsme z budovy, která dnes slouží základní škole, o několik desítek metrů v rámci ulice České mládeže do budovy, kterou obýváme dodnes.
  4. 1964 – Po pěti letech práce pedagogického institutu jsme vyrostli v samostatnou Pedagogickou fakultu. To už nám bylo deset let a do prvního ročníku jsme přijali téměř 700 studentů. V témže roce jsme do praxe vypustili 2480. absolventa denního studia a 1220. absolventa studia při zaměstnání. Fakultu tehdy tvořilo 12 kateder.
  5. 1966 – Pod svá ochranná křídla jsme vzali Pedagogický institut v Liberci, který se 1. září stal naším konzultačním střediskem.
  6. 1969 – Měli jsme dostat občanský průkaz. Namísto toho museli v důsledku pražského jara a tzv. normalizace z politických důvodů opustit naše řady více než čtyři desítky kolegů.
  7. 1970 – Do čela fakulty se na rok postavil doc. dr. Miroslav Růžička.
  8. 1971 – Doc. Růžičku vystřídal na pozici děkana fakulty doc. Bohumil Klement, který zde vydrží až do roku 1976.
  9. 1972 – Začali jsme s výstavbou první koleje, která je dodnes známá pod označením K1.
  10. 1976 – Postavili jsme druhou kolej nesoucí poněkud populárnější označení K2. Pokud se dnes studentů zeptáte na „výstup na K2“, těžko některý z nich obrátí své myšlenky k Pákistánu, ale to už je jiný příběh.
  11. 1977 – Všechny pedagogické fakulty musely přijmout jednotnou pětiletou přípravu vzdělávání učitelů pro 5.–12. ročník všeobecně vzdělávací soustavy. Nebyli jsme ještě univerzitou, ale tímto krokem se zrovnoprávnila příprava učitelů napříč vzdělávacími institucemi. Tehdy už rok fakultě velel prof. PhDr. Josef Požárský, CSc.
  12. 1985 – Po delší době měníme děkana. Stává se jím prof. RNDr. Jan Melichar, CSc.
  13. 1989 – Asi nemusíme příliš napovídat. Společenské změny ovlivňují i život naší fakulty. V témže roce docází k rehabilitaci bývalých kolegů, kteří byli postiženi politickými čistkami v 70. letech. Je otevřena 3. kolej, která dodnes nese, překvapivě, označení K3.
  14. 1990 – Dozrál čas a my začínáme vystrkovat růžky. Myšlenky na založení univerzity v severních Čechách (no, kdo to kdy slyšel?!) získávají v našich představách stále ostřejší obrysy. Do čela fakulty se staví prof. RNDr. Vlastimil Novobilský, CSc.
  15. 1991 – Povedlo se. Zákonem č. 314/1991 je založena Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Nám po boku tak začínají působit Fakulta sociálně ekonomická a Fakulta životního prostředí. Téhož roku usedá v pracovně děkana prof. RNDr. Jan Kopka, CSc.
  16. 1992 – prof. Kopku střídá doc. RNDr. Karel Kubát, který nosí děkanský talár do roku 1995.
  17. 1995 – Na rozdíl od České republiky i USA v našem čele již žena stanula. Byla jí děkanka prof. PhDr. Dobrava Moldanová, CSc., která svůj úřad zastávala celých 6 let.
  18. 2001 – Ve volbách kandidáta ke jmenování děkanem vítězí doc. RNDr. Stanislav Novák, CSc., který setrvá v čele fakulty do roku 2004.
  19. 2004 – doc. Nováka na děkanátu střídá doc. PhDr. Zdeněk Radvanovský, CSc.
  20. 2005 – Rozdělujeme se. Po dlouhých diskuzích vznikají z našich řad dva ústavy, které se o něco později přetvoří do podoby dnešní přírodovědecké fakulty a filozofické fakulty. V témže roce navíc přistupujeme k modelu rozdělení učitelských studií na tříleté bakalářské a dvouleté navazující magisterské obory.
  21. 2011 – Dochází prozatím k poslednímu střídání v děkanském křesle. Usedá do něj nejmladší děkan té doby doc. PaedDr. Pavel Doulík, Ph.D., který o 4 roky později svůj post ve volbách obhájí.
  22. 2014 – Slavíme 60. výročí vzdělávání učitelů v Ústeckém kraji.

Za dobu naší existence jsme několikrát změnili název, v čele se vystřídalo mnoho silných osobností a z našeho středu vzniklo několik dalších pracovišť. Jedno se ale nemění – naše poslání. Vždycky jsme napínali všechny síly k tomu, abychom pro naše školství připravili skvělé učitele. Činíme tak i dnes a půjdeme si za tím i v budoucnosti.