Témata dizertačních prací – KBO

Možná témata disertačních prací s anotacemi (aktualizováno 3/2020)

Teorie vzdělávání v jazykovědné bohemistice

PhDr. František Čajka, Ph.D.
1) Diachronní složka v současných českých mluvnicích jako didaktický problém
Práce bude vycházet z materiálu mluvnic (současné) češtiny, které vznikly po roce 1945.
Pozornost bude věnována evidenci, resp. způsobu výkladu těch jazykových prvků, jejichž
diachronní povaze nebývá v synchronních mluvnicích věnována dostatečná pozornost (zejm.
v oblasti morfologického popisu češtiny). Sledována tak bude extenze (rozsah) a intenze
(soustředěnost) výkladu příslušných témat ve vztahu ke zbylým částem textu mluvnic.
Součástí práce bude systemizace v mluvnicích zpracovaných příslušných výkladů s
diachronním východiskem (stanovení potenciálních míst výkladu /témat, tematických
okruhů/) a návrh jejich nového zpracování. Cílem práce je poukázat na některá výkladově
ochuzenější místa české synchronní gramatografie a ukázat možnosti řešení. Práce tak svojí
povahou osciluje mezi synchronií a diachronií a ve svých jednotlivých projevech i v
důsledcích obecné povahy přispěje ke snazší percepci popisu mluvnické stavby současné
češtiny. (téma lze specifikovat po dohodě se studentem)

2) Diachronní složka v učebnicích ČJ pro ZŠ a SŠ jako didaktický problém
Práce bude vycházet z materiálu učebnic ČJ pro ZŠ a SŠ. Pozornost bude věnována evidenci
diachronní tematiky, která je součástí výkladů v učebnicích ČJ pro ZŠ a SŠ. Sledována bude
jak extenze (rozsah), tak i intenze (soustředěnost) výkladu příslušných témat ve vztahu ke
zbylým výkladovým částem textu učebnic. Zároveň budou podrobeny analýze ty výklady,
jejichž diachronní povaze nebývá obvykle věnována dostatečná pozornost (zejm. popis
morfologie češtiny). Součástí práce bude poté systemizace příslušných výkladů s
diachronním východiskem (stanovení potenciálních míst výkladu /témat, tematických
okruhů/) a návrh jejich zpracování. Cílem synchronně-diachronní práce je tedy tematizace a
návrh příslušných doplňujících výkladů, které by mohly v didaktické rovině pomoci ke snazší
percepci učebního textu. (téma lze specifikovat po dohodě se studentem)

doc. Mgr. Patrik Mitter, Ph.D.
1) Místo slovenštiny v bohemistickém vzdělávání na všech stupních škol v ČR
Disertační práce zkoumá zastoupení, podíl a význam poznatků o slovenštině, slovenském
národě, kultuře a prostředí pro vzdělávání v předmětu český jazyk na základních, středních i
vysokých školách v ČR. Metodologie práce vychází z excerpce učebnic českého jazyka pro
jednotlivé ročníky a stupně škol (příp. ze znalosti studijních plánů oborů vyučovaných
vysokých školách), ze znalosti obsahu RVP (příp. individuálních ŠVP), dále ze zkoumání
úrovně recepce slovenštiny u žáků českých základních, středních a vysokých škol a navrhuje
možná řešení zastoupení uvedených poznatků pro školskou praxi.

2) Nauka o vlastních jménech a její využití (nejen) ve výuce českého jazyka
Disertační práce zkoumá zastoupení, podíl a význam učiva z oblasti nauky o vlastních
jménech pro jazykové vyučování na základních a středních školách. Metodologie práce
vychází z důkladné excerpce učebnic českého jazyka pro jednotlivé ročníky a stupně škol, ze
znalosti obsahu RVP (příp. individuálních ŠVP) pro předmět český jazyk, dále ze zkoumání
statusu a fungování vlastních jmen ve společenské komunikaci a navrhuje možná řešení
zvýšení podílu uvedeného učiva ve školské praxi.

3) Univerbizace a její pojetí v mluvnicích a učebnicích češtiny
Disertační práce zkoumá zastoupení a význam univerbizace v současné češtině, její
zpracování v mluvnických a lexikografických popisech současné češtiny a zastoupení učiva o
ní ve výuce českého jazyka na základních a středních školách. Metodologie práce vychází
z důkladné excerpce univerbizátů zastoupených v mluvnicích češtiny, výkladových a
některých speciálních slovnících českého lexika, dále z excerpce učebnic českého jazyka pro
jednotlivé ročníky a stupně škol, ze znalosti obsahu RVP (příp. individuálních ŠVP) pro
předmět český jazyk. Práce analyzuje status a fungování univerbizátů ve společenské
komunikaci a na základě této analýzy navrhuje možná řešení zvýšení podílu uvedeného učiva
ve školské praxi (zvláště ve výuce českého jazyka).

doc. PhDr. Ludmila Zimová, CSc.
1) Konkurence syntaktických prostředků a konstrukcí v učivu a výuce na 2. st ZŠ, resp.
gymnáziu.
Cílem dizertační práce je naformulovat teoretická východiska, zejména jazykovědné pojmy
konkurence, ekvivalence a synonymie (v syntaxi) v jazyce a řeči, a na základě odborné
literatury a současných učebnic češtiny, cvičebnic a pomocných knih sestavit odpovídající
soupis syntaktických prostředků a větných konstrukcí a výzkumem na zvoleném stupni škol
zjistit, do jaké míry a jak si tuto oblast syntaktického učiva žáci osvojují a jak přispívá k rozvoji
jejich komunikačních dovedností.

Teorie vzdělávání v literárněvědné bohemistice

doc. PhDr. Ondřej Hník, Ph.D.
1) Činnostní uchopení vybraného literárněvýchovného vzdělávacího obsahu na ZŠ nebo SŠ
(obsah i cílová skupina budou konkretizovány).
Práce bude mít teoretickou a praktickou část, těžiště práce bude v praktické části.
Kvalitativním přístupem budou v praxi na ZŠ nebo SŠ (cílová skupina bude s doktorandem
konkretizována) vytvořeny, ověřeny a didakticky reflektovány aktivity pro žáky/studenty na
dále konkretizovaném vzdělávacím obsahu. Preferuje se závažný a komplexní
literárněvýchovný obsah. Práce by měla posouvat jak zavedenou školní praxi v takto
vymezeném obsahu vzdělávání, tak i teoretickou reflexi dané didaktické, resp.
literárnědidaktické problematiky.

PhDr. Václav Jindráček, Ph.D.
1) Stereotypy v přístupu k interpretaci poezie v literární výchově: výzkum kvality výuky
metodikou 3A (kazuistiky podle metodiky anotace – analýza – alterace)
Cílem disertační práce je upozornit na rizika formalizace výuky poezie v literární výchově.
Využita bude metodika 3A, vyvinutá pro standardizaci postupu vytváření didaktických
kazuistik, které jsou nástrojem pro zkoumání a reflektování výukových situací. Metodologie
disertačního výzkumu je tak založena na anotaci a tzv. konceptové analýze výukových situací
a nabízí inspirace k uvažování o různých alternativách a zlepšeních (alteracích) výuky.

Mgr. Jiří Koten, Ph.D.
1) Funkce literární výchovy v současném vzdělávání (dr. Koten)
Navrhovaný dizertační projekt je založen na výzkumném šetření (absolventi SŠ / studenti VŠ,
studenti SŠ, učitelé na SŠ, příp. na jiném stupni škol) zaměřeném na povědomí o funkcích a
cílech literární výchovy a vzdělávání literaturou. V současném vzdělávání je kladen důraz na
poznání literární komunikace (její principy, struktura, složky), podle sdílené hypotézy však
není věnována dostatečná pozornost (průběžnému, soustavnému) objasňování smyslu
tohoto poznání. Ve výsledku to vede k žákovskému / studentskému chápání literatury ve
škole nikoliv jako nástroje výchovy, ale jako učiva, které je potřeba si osvojit, aby byly
splněny požadavky učitele (příp. examinátora u závěrečných či přijímacích zkoušek).
Komplementem výzkumu by měla být analýza stanovených klíčových kompetencí. Řešitel
disertačního projektu by se měl snažit zodpovědět otázky, do jaké míry žák / student rozumí
cílům a funkcím literárního vzdělávání, jsou-li cíle stanovené systémem kurikulárních
dokumentů (vždy) adekvátní, v jaké míře literární výchova rozvíjí klíčové kompetence
(občanské, komunikativní, personální), k nimž má předmět předpoklady, resp. do jaké míry
se vyčerpává očekávanými výstupy literární komunikace. Doktorand by mohl rovněž zvažovat
alternativní cíle literární výchovy, které odpovídají potřebám člověka 21. století, resp. ke
kterým má výchova literaturou přirozené předpoklady (literatura jako paměťová instituce,
jako zdroj hodnot, noetický nástroj k poznání individuální nebo kolektivní zkušenosti, k
poznání jiných skupin a cizí zkušenosti, k odhalení stereotypů apod.).

2) Identita češtináře – jak se s ní identifikují a jak ji zakoušejí současní učitelé ČJL
Disertační projekt bude promyšlen a připraven jako kvalitativní výzkum – doktorand uplatní
vhodné metody šetření, které umožní zodpovědět otázky, jak češtináři na zvoleném stupni
škol prožívají vlastní profesní identitu, na základě čeho se s ní identifikují, jak se příp. mění
zakoušení profesní identity s dobou praxe, co češtinář vnímá jako překážky, jak se rozvíjí ve
znalostech bázového oboru a v didaktických kompetencích po ukončení studia atd.

prof. PaedDr. Pavel Doulík, Ph.D.
1) Prekoncepce a miskoncepce ve výuce českého jazyka a literatury
Dětské pojetí neboli prekoncepce (a jejich mylná podoba vůči současnému stavu poznání
miskoncepce) jsou důležitým prvkem každá vzdělávací strategie, která respektuje
individuální odlišnosti učících se individuí. Jejich znalost je pro edukativní proces zásadní a to
ve všech vzdělávacích oblastech, český jazyka literaturu nevyjímaje. Výzkum v rámci
dizertační práce bude zaměřen na zjišťování úrovně dětských pojetí (prekoncepcí) a případně
též jejich genezi. Zvolena bude buď kvalitativní, nebo kvantitativní strategie a podle ní budou
dále voleny výzkumné nástroje. Cílem je popsat úroveň prekonceptů na dané věkové úrovni
a jejich srovnání s úrovní aktuálního poznání v daném oboru. Tím by měly být identifikovány
také hlavní miskoncepce, jejichž odstraňování je jedním z cílů edukativního procesu.

2) Psychodidaktické aspekty edukačního procesu v českém jazyce a literatuře
Mozkově kompatibilní učení, z něhož současná psychodidaktika vychází, respektuje při
vzdělávacím procesu individuální charakteristiky učícího se jedince. Neorientuje se pouze na
vstup a výstup, jako je tomu u transmisivního vyučování (vycházejícího z behaviorálních
teorií), ale také na procesy, které se odehrávají v mozku žáka. Výzkum v rámci dizertační
práce by se zaměřil na využití psychodidaktických zásad ve vzdělávacím procesu, na kolik
učitelé tyto zásady znají, ovládají a využívají je ve své práci. Cílem může být také zpracování
vybraných částí učiva českého jazyka a literatury v souladu s psychodidaktickými zásadami
(konstruování poznatků, respektování učebních stylů žáků, prekoncepty).