Seminář dr. Hasila a dr. Kulicha o výuce češtiny jako cizího jazyka  

Mnoho dobrovolníků se v současnosti zapojuje do výuky českého jazyka pro ukrajinské běžence. Pokud jste někdy sami vyučovali češtinu jako cizí jazyk, zajisté víte, že to není věc jednoduchá a že se velmi odlišuje od výuky rodilých mluvčích. Všech dobrovolníků si velmi vážíme, a proto byl na půdě KBO ve středu 13. dubna 2022 uspořádán dvouhodinový seminář, který měl alespoň trochu pomoci všem, kteří se do výuky zapojili nebo se plánují zapojit v budoucnu.

Vedení semináře se chopili dr. Hasil společně s dr. Kulichem. Oba dva mají již několikaletou praxi s výukou cizinců, převážně Ukrajinců a ruskojazyčných studentů. Dr. Hasil v úvodu popsal současný stav výuky Ukrajinců a okomentoval nově dostupné výukové materiály a publikace. Řeč byla také o historii Ukrajiny a zejména o lingvisticko-historickém pozadí tohoto státu, jehož pochopení je pro výuku dozajista podstatné.

V první hodině semináře se dr. Hasil a dr. Kulich věnovali převážně vztahům mezi češtinou, ruštinou a ukrajinštinou. Pro učitele i studenty je velkou výhodou, že všechny zmíněné jazyky jsou slovanské a patří do skupiny flexivních jazyků. Mají stejné gramatické kategorie, pouze se liší jejich realizace. Problémy naopak způsobují rozdíly, např. odlišný grafický systém, pohyblivý přízvuk (RJ, UJ), délka samohlásek (ČJ) či rozdílnosti ve slovosledu.

Ve druhé části seminář se dr. Hasil zaměřil na téma výuky sloves. Zmiňoval jak podobnosti, tak rozdíly ve vytváření slovesných tvarů v češtině, ruštině i ukrajinštině a upozornil posluchače na chyby, kterých se jejich studenti budou pravděpodobně dopouštět. Dr. Kulich navázal výukou jmen, přičemž taktéž zmiňoval možná úskalí.

Vyučující se shodli na tom, že je potřeba se v první řadě soustředit na slovní zásobu a fráze, které jsou potřebné pro každodenní život. Pokusy o konverzaci však mohou v současné situaci přinášet jisté obtíže. Přestože témata jako rodina, můj domov, oblíbené hračky aj. patří mezi běžná konverzační témata pro začátečníky, která lze najít v každé učebnici, je nutné nyní myslet na to, že mohou být pro ukrajinské běžence velmi nepříjemná, a proto bychom se jim měli jako učitelé vyhnout.

Problematické může být i hledání vhodných učebních materiálů. Dr. Hasil v současné situaci doporučil opřít se o vše, co je „po ruce“. Na trhu jsou nyní sice nové publikace zaměřené právě na výuku Ukrajinců, ale ne všechny jsou kvalitně zpracovány. Některé se soustředí převážně na pravopis, ten ale není pro cizince podstatný, naopak je potřeba vše co nejvíce zjednodušit, od pravopisu lze v začátcích úplně odhlédnout. Pro cizince bude nejpřínosnější, když autentickou češtinu co nejvíce naposlouchají, ať už ve škole, v televizi, rádiu či během volnočasových aktivit.

Závěrem semináře oba vyučující děkovali nejen za hojnou účast z řad studentů KBO i jiných kateder, ale především za zapojení se do výuky češtiny jako cizího jazyka v současné nelehké situaci. Taktéž nabídli pomoc a konzultace v případě potřeby.

 

Mgr. Barbora Slámová