Univerzita v Ústí?
ÚTERÝ 20. února 1990 – Nad dlouhodobou perspektivou školství kraje
Univerzita v Ústí nad Labem?
Neslavný primát mezi krajskými městy Vznikají
vysoké školy mimo tradiční centra Je třeba no-
vých lékařů, učitelů, ekonomů, ekologů a manažerů
Ze sdělovacích prostředků často slyšíme úvahy o zakládání nových vysokých škol v naší republice. Takové zprávy proskočily i na stránkách Průboje ve vztahu k Severočeskému kraji. Myslím, že zcela oprávněně, vždyť statistické údaje usvědčují náš kraj, že ve vzdělanostní úrovni stojí na posledním místě v naší republice. Ani počtem vysokých škol náš kraj neimponuje a krajské město svou jedinou vysokou školu drží neslavný primát mezi všemi krajskými městy v ČSR.
Zatímco význam vysokých škol pro všestranný rozvoj národa byl u nás pochopen už ve středověku (a díky tomu se můžeme pyšnit nejstarší univerzitou ve střední Evropě), pak význam vysokého školství pro náš kraj nebyl a dosud není doceněn. Liknavost příslušných severočeských institucí byla pro Ústí nad Labem definitivně ztracena možnost zřízení Vysoké školy chemicko-technologické (nyní v Pardubicích). O zřízení úplné lékařské fakulty se léta jen hovoří, Pedagogická fakulta v Ústí n. L. do roku 1986 rozvíjela činnost značného počtu svých kateder v rozpadajících se dřevěných barácích, které byly postaveny za války.
Teprve nyní se dovídáme v celém rozsahu trpkou pravdu o našem školství. Naše zaostávání prakticky ve všech oborech může být úspěšně překonáno jen pronikavým zvýšením vzdělanostní a kulturní úrovně našeho národa, čehož lze dosáhnout jen pomocí výkonných škol všech stupňů. Je proto přirozené, že při rekonstrukci podmínek našeho života bychom se měli zamyslet nad dlouhodobou perspektivou školství našeho kraje, včetně školství vysokého.
V současné době se volá po zakládání vysokých škol mimo tradiční centra. V mnohých krajích se o těchto věcech seriózně uvažuje a my bychom neměli zůstat stranou tohoto proudu.
Protože vybudování a provozování vysokých škol je nákladné, bude třeba nejprve velmi odpovědně rozvážit, jaké odborníky náš kraj v budoucnu bude nejvíce potřebovat, a na jejich přípravu v kraji soustředit pozornost.
Zapotřebí budou jistě lékaři, protože zdravotní stav našeho obyvatelstva bude ještě dlouho alarmující, potřební budou učitelé, protože kvalifikovanost výuky v našem kraji je nejnižší v ČSR, potřební budou ekologové, neboť překonání ekologické krize u nás je bez nich nemyslitelné, potřební budou dále vysoce vzdělaní ekonomové nejrůznějšího zaměření, manažeři aj.
Hmotné zabezpečení nově vzniklých vysokých škol v našem kraji, který je klíčově důležitý pro naší celostátní ekonomiku, by při spravedlivém rozdělování prostředků nemělo být neřešitelnou otázkou. Personální obsazení nových vysokých škol je další složitou otázkou. Věřím však, že nové, moderně vybudované vysoké školy v našem kraji budou nejen významným přínosem pro jeho další rozvoj, ale i důležitým činitelem pro zvýšení úrovně našeho celostátního školství.
