Slovenské frazeoložky na naší katedře
Na sklonku letošního letního semestru, konkrétně uprostřed května, navštívila naši katedru dvojice předních slovenských lingvistek specializujících se na oblast frazeologie, aby našim studentům i členům katedry představila výsledky svého soustředěného frazeologického bádání, zaměřeného na recepci biblické frazeologie v českém a slovenském jazykovém a kulturním kontextu. Čerstvá profesorka PhDr. Dana Baláková, PhD., a doc. PhDr. Viera Kováčová, PhD., z Katedry slovenského jazyka a literatúry Filozofickej fakulty Katolíckej univerzity v Ružomberku se v přednášce nazvané Zo života biblickej frazeológie I., II. zaměřili na známost frazémů biblického původu v českém a slovenském prostředí v generačním a mezigeneračním srovnání. Jejich výzkumu se zúčastnilo více než 700 respondentů v českém a slovenském prostředí.
Ze vzájemného srovnání vyplynula skutečnost, že slovenští respondenti ve vyšší míře než respondenti čeští biblické frazémy znají a používají ve své řeči (82 % vers, 78 %). Recepce frazémů byla zkoumána v kontextu jednotlivých generací a i komplexně mezigeneračně. Ze zkoumání vzešly mj. přehledy frazémů s vysokou mírou známosti v mezigeneračním srovnání v obou kulturních prostředích. Současně se ukázaly i rozdíly v míře známosti frazémů v obou prostředích, např. v českém prostředí náleží podle respondentů k nejznámějším hodit kámen po někom, jako jeden muž, jíst ze stromu poznání, ve slovenském např. biť sa do pŕs, Kto nepracuje, nech neje, padnúť na úrodnú pôdu apod. Seznam nejznámějších frazémů v obou kulturních prostředích byl mnohem rozsáhlejší.
Naopak k nejméně známým biblickým frazémům patřily v českém prostředí přispět svou hřivnou, setřást prach ze svých nohou apod., ve slovenském prostředí duch a litera niečoho (např. zákona), v obou prostředích pak např. kolos (obor) na hlinených nohách, krívať na obe nohy (české ekvivalenty zde snad není třeba uvádět).
Obě přednášející své výklady podaly poutavou a přístupnou formou, cennou zkušeností pro naše studenty byla i možnost vyslechnout si odbornou přednášku ve slovenštině a poté s oběma akademičkami i diskutovat. Škoda jen poměrně nízké účasti z řad studenstva. Částečným vysvětlením této skutečnosti je fakt, že přednáška se konala v zápočtovém týdnu, tedy i v době blížícího se zkouškového období. Snad se ale už v následujícím akademickém roce studenti „pochlapí“ a pochopí, že přednášející v rámci Jazykovědného sdružení nejsou v Ústí nad Labem každý rok (zvlášť pracují-li v zahraničí) a že propásnout takové vystoupení je pro ně opravdu škoda.
Patrik Mitter