Konference

Příspěvky:

Postoje učitelů mateřských škol k vybraným aspektům společného vzdělávání

Renata Šikulová, Zuzana Sýkorová (Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Anotace:

Příspěvek se zabývá tématikou společného vzdělávání v mateřských školách a představuje výsledky výzkumného šetření, které zjišťovalo postoje učitelů běžných mateřských škol ke společnému vzdělávání a problémy, které v souvislosti s inkluzivními trendy vzdělávání učitelé řeší.

Odkaz ke stažení textu zde

Vliv kognitivních schopností na rozvoj přírodovědné gramotnosti u žáků prvního stupně základní školy

Jan Tirpák (Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Anotace:

Příspěvek se bude věnovat kognitivním schopnostem žáků čtvrtých tříd prvního stupně základních škol. Pozornost bude věnována především výsledkům standardizovaného šetření pomocí Testu kognitivních schopností-TKS (Thorndike a kol., 1998), umožňující měřit schopnosti jedince používat abstraktní a symbolické vztahy a s těmito vztahy manipulovat s ohledem na rozvoj přírodovědné gramotnosti u žáků prvního stupně základní školy.

Odraz třicetileté války v knihách pověsťových textů určených dětským čtenářům

Blanka Janáčková (Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Anotace:

Příspěvek vychází z problematiky třicetileté války a jejího odrazu v lidových pověstech Česka. Válečné události v 17. století výrazně zasáhly do života obyvatel a zanechaly v nich nesmazatelné dojmy, které si lidová slovesnost uložila do svých vyprávění. Autoři knih pro děti pověsťové příběhy adaptovali a zpřístupnili je tak dětským čtenářům. S událostmi, jež se odehrály před téměř čtyřmi sty lety a jsou zachyceny v některých pověsťových příbězích, seznamuje náš příspěvek.

Odkaz ke stažení textu zde

Vliv polohy mateřské školy na dětská pojetí řeky u dětí předškolního věku

Petr Trahorsch (Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Anotace:

Problematika dětských pojetí geografických fenoménů v preprimárním vzdělávání je v geograficko-didaktickém výzkumu přehlíženým tématem. Prozatím se nevěnuje pozornost ani vlivu mikropolohy bydliště nebo školy dětí na úroveň jejich dětských pojetí fyzicko-geografických fenoménů. Cílem příspěvku je tedy zhodnotit vliv polohy mateřské školy ve vztahu k významnému vodnímu toku na dětská pojetí řeky u dětí předškolního věku. K naplnění tohoto cíle byly vybrány dvě výzkumné lokality, které se vyznačují různou hydro-geografickou polohou; konkrétně se jednalo o dvě mateřské školy z Ústí nad Labem jako regionu, kterým protéká Labe jako významný tuzemský vodní tok (celkem 23 respondentů), a o dvě mateřské školy z Teplic jako regionu bez významné řeky (celkem 35 respondentů). K naplnění cíle příspěvku byla použita metoda analýzy dětské kresby, která byla doplněna metodou rozhovoru.

Výsledky analýzy získaných dat ukázaly, že vliv polohy mateřské školy na dětská pojetí řeky u dětí předškolního věku je komplexní; nelze jednoznačně tvrdit, zda různá poloha mateřské školy ve vztahu k vodnímu toku zlepšuje či zhoršuje úroveň dětských pojetí u zkoumaných respondentů. Ačkoliv některé prvky byly nakresleny většinou respondentů z Ústí nad Labem i z Teplic v podobné míře (např. voda, živočichové žijící v českých řekách), některé prvky kreslili ve větší míře respondenti z Teplic (např. stromy, prvky vztahující se k rekreaci), avšak některé naopak respondenti z Ústí nad Labem (např. lodní doprava, bydliště). Z rozhovorů vyplynulo, že kromě polohy mateřské školy má na utváření dětských pojetí řeky vliv zkušenost jedinců s daným fenoménem (např. z dovolené s rodiči), učební plán mateřské školy či média.

Odkaz ke stažení textu v PdF zde

Globální dimenze ve vzdělávání budoucích učitelů

Blanka Zemanová (Univerzita Karlova)

Anotace:

Cílem příspěvku je představit klíčové výstupy výzkumného projektu zaměřeného na zmapování principů a témat globálního rozvojového vzdělávání implementovaných do studijních programů připravujících budoucí učitele. Prostřednictvím dat získaných z obsahové analýzy studijních plánů předmětů, dotazníkového šetření a hloubkových rozhovorů s vysokoškolskými učiteli připravujícími budoucí učitele byly popsány faktory, které mohou ovlivnit kvalitu a efektivitu výuky přispívající k sociální a environmentální odpovědnosti na lokální i globální úrovni. Jako faktory, které mohou mít klíčový vliv na rozvoj globální odpovědnosti budoucích učitelů, byly výzkumným projektem označeny metody a strategie posilující schopnost budoucích učitelů jednat, bezpečné prostředí umožňující otevřené diskuze a účast budoucích učitelů na procesu jejich vlastního učení.

Odkaz ke stažení prezentace zde

Venkovní výuka na prvním stupni základní školy: environmentální senzitivita

Tereza Strejčková (Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Anotace:

Návrh disertačního projektu se zaměřuje na zjišťování dopadu venkovní výuky na vybrané ukazatele environmentální gramotnosti. Jde o ty segmenty, které představují stěžejní cíle environmentální výchovy na 1. stupni ZŠ. Tedy především environmentální senzitivitu. Ústředním cílem bude vytvořit nástroj pro zkoumání environmentální senzitivity u žáků na 1. stupni základní školy, jehož součástí by byl také segment věnující se proenvironmentálnímu jednání a úrovni vybraných kompetencí. Prostřednictvím něj pak zjistit úroveň těchto předem definovaných aspektů environmentální gramotnosti žáků na vybraných základních školách. Dále srovnat rozdíly mezi žáky, u nichž probíhala venkovní výuka s kontrolní skupinou, u které výuka probíhala klasickým způsobem a navrhnout doporučení pro praxi, která by pomáhala posílit environmentální senzitivitu a odpovědné environmentální jednání žáků.

Výzkum by měl podobu pedagogického experimentu, s využitím experimentální a kontrolní skupiny. Klasicky bude využito pretestu, posttestu a 2. posttestu s výrazným odstupem. Výzkumný soubor budou tvořit žáci 4. – 5. tříd ZŠ s klasickým vyučováním (200 respondentů), s venkovním vyučováním (200 respondentů) a učitelé těchto tříd. V rámci projektu bude probíhat sběr dat na 8–10 základních školách (1. stupeň). Výuka bude v každé škole probíhat různě, a to buď pravidelně (jednou týdně celý den všechny předměty) nebo pouze blokově v rámci projektů či jednoho předmětu po dobu minimálně jednoho až dvou let. Data budou získávána prostřednictvím dotazníku a rozhovorů s pedagogy ZŠ. Design výzkumu tedy bude smíšený s tím, že důraz bude kladen především na vztah žáků k přírodě a úroveň vybraných kompetencí v závislosti na způsobu výuky.

Předpokládaným výsledkem je tedy vytvoření nástroje pro výzkum environmentální senzitivity žáků 1. stupně ZŠ a na základě získaných dat doporučení pro praxi, související s posílením environmentální senzitivity a proenvironmentálního jednání žáků.

Odkaz ke stažení textu zde

Paměť krajiny – krajina paměti

Jan Musil (Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Anotace:

Krajina jako přírodní a kulturní fenomén prochází v dějinných epochách různým vnímáním ve smyslu společenském, hospodářském a pochopitelně i čistě osobním. Výzvy, které její uchopení klade pro výuku žáků základních škol, jsou velmi široké a z pohledu místně zakotveného učení nese jedno z klíčových poselství pro současné kurikulum.

Odkaz ke stažení textu zde

Analýza učebnic pro primární školu se zaměřením na téma rozmnožování a dědičnost

Kateřina Radana Drbalová (Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Anotace:

Příspěvek přináší výsledky analýzy vybraných učebnic přírodovědy pro primární vzdělávání (s doložkou MŠMT) zacílenou na téma rozmnožování a dědičnost. Cílem výzkumu bylo provést komparaci výskytu, četnosti a obsahu vybraných pojmů souvisejících s uvedeným tématem.

Hudební a jazyková paměť u žáků v primárním vzdělávání v pilotním výzkumu

Iva Košek Bartošová, Yveta Pohnětalová (Univerzita Hradec Králové)

Anotace:

Článek se zabývá vybranými výsledky pilotního výzkumu se zaměřením na zkoumání učení se cizích jazyků a hudby u žáků v 1. až 5. ročníků základní školy realizovaný na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové v České republice. V úvodu článku prezentujeme problematiku jazykové a hudební paměti, vycházíme z teoretických základů, z ontogenetických, kognitivních a psychologických procesů učení žáků v primárním vzdělávání a navazujeme na již uskutečněné výzkumy u žáků v sekundárním vzdělávání.

Cílem našeho pilotního šetření bylo analyzovat zkoumanou problematiku na základě teoretickém i výzkumném a nastínit možnosti zkoumání hudebního a jazykového vnímání u žáků v primárním vzdělávání. Pro pilotní studii byl použit nestandardizovaný dotazník, který zjišťoval vztah respondentů k hudbě a k cizím jazykům. Jako další výzkumnou metodu jsme použily poslechový test sestávající z vybraných jazykových sekvencí. Výsledky poslechových testů respondenti zaznamenávali do záznamových archů, na základě kterých jsme zjišťovaly úroveň jejich jazykové paměti. Ke zpracování dat byl zvolen sémantický diferenciál, metoda měření intenzity psychologických postojů respondentů k vnímání daného cizího jazyka.

Výzkum poukázal na propojení hudby a jazyka. Zpracováváním dané problematiky jsme chtěly poskytnout hlubší vhled do procesu učení se cizím jazykům a podnítit k dalším podobným výzkumům v této oblasti.

Odkaz ke stažení prezentace zde.

Postoje českých učitelů k venkovní výuce

Karel Nepraš (Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Anotace:

Didaktické přístupy spojené s učením venku získávají v posledních letech u pedagogické veřejnosti vzrůstající podporu. Dobře dokumentovatelný je rostoucí zájem o venkovní aktivity zejména v předškolním prostředí, ale také na základní škole venkovní výuka v současnosti vykazuje známky potenciálu dynamického vývoje. Zmapování aktuálních postojů a očekávání pedagogů ve vztahu k venkovní výuce se proto nyní jeví jako žádoucí, a to jak z hlediska teorie primárního vzdělávání, tak z pohledu nevládních neziskových organizací, které v rámci tohoto didaktického přístupu poskytují své služby. Samostatným tématem je nyní aktuální pandemie nemoci Covid-19, která přichází s novými výzvami v rámci vzdělávání. Právě venkovní formy výuky v tomto kontextu představují výjimečnou alternativu standardní výuce ve školách, když umožňují přímý kontakt učitelů a žákovských kolektivů při existenci výrazného benefitu pobytu v prostředí s relativně nízkou pravděpodobností přenosu infekce.

V rámci dotazníkových šetření v letech 2019 a 2020 byly mezi studenty učitelství a vyučujícími na základních a mateřských školách zjišťovány jejich postoje k venkovní výuce. Kladen byl důraz na vnímání benefitů a limitů venkovní výuky, zjišťovány byly reálná a preferovaná frekvence venkovní výuky a také vnímaná pohoda učitelů porovnávající učební proces ve vnějším a vnitřním prostředí. Data byla dále mimo jiné konfrontována s vybranými položkami učitelské self-efficacy. Výstupy přinesly některá pozoruhodná zjištění. Zajímavá je poměrně velká deklarovaná ochota k časté realizaci venkovní výuky v rámci výchovně vzdělávacího procesu, ukazuje se také, že potenciální bariéry přesunu výuky do venkovního prostředí nevnímají učitelé ani studenti jako tak závažné.

Odkaz ke stažení textu zde

Hodnoty a postoje žáků pátých tříd k životnímu prostředí

Blanka Zemanová (Univerzita Karlova)

Anotace:

Cílem příspěvku je představit předvýzkum projektu, jehož záměrem je popsat klíčové faktory ovlivňující rozvoj postojů a hodnot žáků pátých tříd k životnímu prostředí s důrazem na jejich reálné jednání a chování, na důvody, proč žáci tyto hodnoty a postoje zastávají a klíčové informace a argumenty, jimiž své postoje zdůvodňují. Data byla shromážděna prostřednictvím série stimulů ve spojení s kladením otevřených otázek. Design předvýzkumu projektu byl založen na již existujících šetřeních zaměřených na afektivní doménu upravených vzhledem k potřebám cílové skupiny.

Odkaz ke stažení prezentace zde

Rozvíjanie charakteru dieťaťa primárneho vzdelávania prostredníctvom kooperácie v konkrétnej oblasti kurikula

Zdenka Zastková (Katolická univerzita v Ružomberoku)

Anotace:

Odkaz ke stažení textu zde

Cez spoznávanie regiónu k rozvíjaniu environmentálnej gramotnosti

Miriam Uhrinová (Katolická univerzita v Ružomberoku)

Anotace:

Pre poznávanie prírody v jej komplexnosti má neoceniteľný význam využívanie bádateľských a výskumných metód. Preto je neodmysliteľnou súčasťou edukačného procesu využívanie prírodovedných pokusov. Výsledky nášho výskumu ukazujú, že učitelia základných škôl považujú za dôležité využívanie pokusov v primárnom prírodovednom vzdelávaní, avšak väčšina z nich má iba priemerne alebo nedostatočné vedomosti o využívaní pokusov. Učitelia s viac ako dvadsaťročnou praxou najviac využívajú pokusy a majú podstatne viac poznatkov o nich.

Prírodovedné pokusy v súčasnej edukačnej realite

Dana Blahútová (Katolická univerzita v Ružomberoku)

Anotace:

Fröbelove pedagogické myšlienky v kontexte primárneho prírodovedného vzdelávania

Ivana Prachárová (Katolická univerzita v Ružomberoku)

Anotace:

Príspevok má za cieľ predstaviť pedagogicko-filozofické myšlienky prominentného pedagóga 19. storočia Friedricha Fröbela a ich základný prínos pre primárne prírodovedné vzdelávanie. V historickom kontexte poukáže na význam jeho pedagogického diela pre súčasnú pedagogiku a vyzdvihne fundamentálny koncept prírodovedného vzdelávania, ktorý umožňuje deťom mladšieho školského veku poznávať prírodu skúsenostne. Snahou je vyzdvihnúť potenciál Fröbelovej pedagogickej vízie, ktorá je využiteľná i pre súčasné primárne prírodovedné vzdelávanie.

Odkaz ke stažení textu zde

Digitálna a mediálna gramotnosť v kontexte pregraduálnej prípravy v odbore predškolská a elementárna pedagogika

Mária Karasová (Katolická univerzita v Ružomberoku)

Anotace:

Digitálna a mediálna gramotnosť sú často v praxi ale aj v pregraduálnej príprave zamieňané a považované za synonymum. Viaceré výskumy ukazujú nedostatočne zvládnutú pojmológiu, rovnako obsahové naplnenie v spojitosti v rozvíjaním daných gramotností. Príspevok sa orientuje na prelínanie a osobitosti daných gramotností, zároveň ukazuje výsledky nášho výskumu, ktorý skúmal sebahodnotenie pripravenosti učiteľov v oblasti mediálnej gramotnosti. Približuje tiež problémy v praxi, s ktorými sa stretávajú učitelia a budúci učitelia primárneho vzdelávania.

Rozvíjanie slovnej zásoby u detí zo sociálne znevýhodneného prostredia v primárnom vzdelávaní cez kultúrne prvky

Mária Vargová (Katolická univerzita v Ružomberoku)

Anotace:

Optimálna slovná zásoba pri vstupe dieťaťa do prvého ročníka je veľmi dôležitá. Počas štúdia sa naďalej rozvíja. Ak je v triede dieťa zo sociálne znevýhodneného prostredia, môžeme pozorovať, že má problém s nedostatočnou slovnou zásobou. V edukačnom prostredí sa učiteľ snaží dieťaťu čo najviac pomôcť. Jedným zo spôsobom je využívanie kultúrnych prvkov.

Prevencia pred ochoreniami prenášanými kliešťom

Jozef Macko (Katolická univerzita v Ružomberoku)

Anotace:

Zmenou klimatických podmienok a krajiny sa v posledných desaťročiach zlepšili podmienky pre život kliešťa obyčajného. Kliešť je považovaný za vektora závažných ochorení. Hlavne Lymskej boreliózy a encefalitídy. Na Slovensku je výskyt boreliózy a encefalitídy z roka na rok väčší a môžeme povedať, že neexistuje oblasť, odkiaľ by neboli tieto ochorenia hlásené. Počas pobytu v prírode existuje veľké riziko nákazy, ktoré sa týka ľudí každého veku. Z tohto hľadiska je veľmi dôležitá informovanosť už v predškolskom veku. V príspevku sa venujeme prevencii a didaktickým metódam, ktoré objasňujú túto závažnú tému v predprimárnom vzdelávaní.

Efektivita kognitivní stimulace u žáků se specifickými poruchami učení

Barbora Lanková, Michal Vostrý, Petra Hrbáčková (Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

Anotace:

Předkládaný příspěvek (předvýzkum) poukazuje na možný vliv kognitivní stimulace u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Do samotného výzkumného šetření bylo zapojeno 30 žáků, přičemž 15 tvořilo skupinu kontrolní a 15 skupinu experimentální. Intervence za využití, především, metod tužka-papír probíhala po dobu tří měsíců. Dosažené výsledky poukazují na signifikantní rozdíly mezi skupinami.

Odkaz ke stažení textu zde